MONADOS s.r.o.

 

Omyly v medicíně! Velká cholesterolová lež.

Nenasycené rostlinné oleje: toxické

Vic na strankach http://pravekadieta.cz

 

Zdroj: http://www.wmmagazin.cz/view.php?nazevclanku=velka-cholesterolova-lez&cisloclanku=2010060003

Omyly v medicíně! Velká cholesterolová lež.

MUDr. Dwight Lundell  |  16. 06. 2010  |  Omyly v medicíně

Jako kardiochirurg jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty.

My lékaři jsme se mýlili 

 

My lékaři se vším naším vzděláním, znalostmi a autoritou si často vybudujeme dost velké ego, které nám pak ztěžuje přiznat, že jsme se mýlili. Takže tady to je. Otevřeně přiznávám, že jsem se mýlil. Jako kardiochirurg s pětadvaceti lety praxe jsem vykonal více než 5000 operací srdce, a dnes přišel den, abych napravil svůj omyl lékařskými a vědeckými fakty.

Mnoho let jsem praktikoval s dalšími prominentními chirurgy, označovanými za „tvůrce veřejného mínění“. Bombardováni vědeckou literaturou, neustále na seminářích, jsme my, coby tvůrci veřejného mínění, trvali na tom, že onemocnění srdce je prostě důsledkem zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

Jedinou přijatelnou léčbou bylo předepisování léků na snižování krevního cholesterolu a diety s velmi nízkým obsahem tuků. Pochopitelně jsme trvali na tom, že taková dieta sníží hladinu cholesterolu a výskyt onemocnění srdce. Odchýlit se od těchto doporučení bylo považováno za kacířství a mohlo vést až k žalobě.

Nefunguje to!
Tato doporučení již nejsou vědecky ani morálně obhajitelná. Už před lety bylo zjištěno, že skutečným důvodem onemocnění srdce jsou záněty stěn tepen, a toto zjištění vede pomalu ke změně způsobů, jakým budou onemocnění srdce a další chronické nemoci léčeny.

Dlouhodobě praktikovaná zavedená dietetická doporučení vyvolala epidemii obezity a cukrovky, jejichž následky úmrtností, lidským utrpením a ekonomickými dopady porážejí veškeré morové epidemie v historii.

Ačkoliv 25% lidí bere drahé statiny, a i když jsme snížili množství tuku v potravě, zemře tento rok na onemocnění srdce více Američanů, než kdykoliv dříve.

Statistiky American Heart Association ukazují, že 75 miliónů Američanů trpí onemocněním srdce, 20 miliónů má cukrovku a 57 miliónů je jí ohroženo. Tyto nemoci postihují stále větší počet stále mladších lidí.

Jednoduše řečeno, bez zánětů v těle není možné, aby se cholesterol usazoval na stěnách tepen a způsoboval onemocnění srdce a mrtvice. Bez zánětů by se pohyboval volně tělem, jak to příroda zamýšlela. Jsou to záněty, kvůli nimž se cholesterol usazuje.

Zánět není nic komplikovaného – je to jednoduše přirozená obrana těla před nepřáteli, jako jsou bakterie, toxiny nebo viry. Zánět je ve své funkci ochrany těla před těmito bakteriálními a virovými vetřelci dokonalý. Pokud ovšem tělo neustále vystavujeme zraněním toxiny nebo potravou, k jejímuž příjmu není uzpůsobeno, dojde k něčemu, čemu se říká chronický zánět. Chronický zánět je přesně tak škodlivý, jako je akutní zánět prospěšný.

Který rozumný člověk by se vědomě vystavoval potravinám a jiným látkám, o nichž ví, že mu poškozují tělo? Dobře, možná kuřáci, ale ti se k tomu alespoň rozhodují dobrovolně.

My ostatní jsme se jednoduše drželi doporučené stravy, obsahující nízké množství tuků a vysoké množství polynenasycených olejů a sacharidů, aniž bychom tušili, že si tím permanentně poškozujeme tepny. Toto opakované poškozování vede ke vzniku chronických zánětů směřujících k onemocnění srdce, mrtvicím, cukrovce a obezitě. Ještě jednou to zopakuji.  Nízkotučná dieta, kterou nám po léta doporučovala zdravotní věda, způsobuje poranění a záněty tepen.

Co je největším viníkem chronických zánětů? Odpověď je jednoduchá: je to přebytek jednoduchých vysoce zpracovaných sacharidů (cukr, mouka a všechny produkty, které jsou z nich vyrobeny) a nadměrná konzumace rostlinných olejů omega-6, jako jsou sójový, kukuřičný a slunečnicový, které se nachází v mnoha zpracovaných potravinách.

Představte si na chvíli, že si drsným kartáčem opakovaně přejíždíte přes kůži, dokud nezčervená a takřka nezačne krvácet. Řekněme, že to budete dělat několikrát denně po dobu pěti let. Pokud dokážete snášet bolestivé kartáčování, budete mít nakonec na kůži krvácející, oteklou infikovanou oblast, jejíž stav se bude s každým dalším kartáčováním zhoršovat. To je dobrý způsob, jak si představit proces zánětu, který vám možná právě teď probíhá v těle.

 

Nezáleží na tom, kde k zánětu dojde, jestli uvnitř nebo na povrchu vašeho těla, jde vždy o totéž. Nahlédl jsem do tisíců a tisíců tepen. Nemocná tepna vypadá, jakoby někdo vzal kartáč a opakovaně rozdíral její stěny. Potraviny, které jíme, několikrát denně vytvářejí drobná poranění, na něž tělo opakovaně odpovídá tvorbou zánětů.

Ačkoliv máme rádi sladkou koblihu, tělo na ní odpovídá poplachem, jakoby dorazil nepřítel vyhlašující válku. Potraviny plné cukru a jednoduchých sacharidů nebo zpracované s oleji omega-6, aby vydržely déle v regálech supermarketů, jsou již dlouho základem naší stravy. A tyto potraviny pomalu otráví každého.

Jak vede snězení obyčejné koblihy k tvorbě zánětu a onemocnění?
Představte si, že si na klávesnici vylijete sladký sirup a získáte představu o tom, co se stane s vašimi buňkami. Když sníme jednoduchý sacharid, jako cukr, hladina cukru v krvi rychle vzroste. V odpověď začne slinivka vylučovat inzulín, aby přesunul cukr do buněk, kde bude uskladněn jako zásoba energie. Pokud jsou buňky plné a další glukózu nepotřebují, nepřijmou ji.

Jakmile plné buňky extra glukózu odmítají, hladina cukru v krvi vzroste, což vede k další produkci inzulínu, a cukr je proměněn na tuk a uskladněn v tukových tkáních.

Co má toto všechno společného se záněty? Hladina cukru v krvi je udržována ve velmi úzkém rozsahu. Nadbytečné molekuly cukru se totiž navazují na různé bílkoviny, které pak poškozují stěny tepen. Opakovaná poškození vedou k tvorbě zánětů. Když si několikrát denně zvednete hladinu cukru v krvi, je to totéž, jako byste rozdírali citlivou vystýlku svých tepen kartáčem.

I když to nevidíte, buďte si jisti, že k tomu dochází. Během pětadvaceti let jsem viděl více než 5000 pacientů, a všichni měli jedno společné – záněty v tepnách.

Vraťme se ke koblize. Tato nevinně vypadající dobrota obsahuje nejen cukr, ale byla upečena v jednom z mnoha omega-6 olejů, například v sójovém. Brambůrky a hranolky se smaží v sójovém oleji. Polotovary jsou vyráběny s omega-6 oleji, aby se prodloužila jejich životnost v supermarketech. Ačkoliv omega-6 oleje patří mezi esenciální – jsou součástí každé buněčné stěny, která kontroluje výměnu látek mezi vnitřkem buňky a okolím – musí být konzumovány ve správném poměru k olejům omega-3.

Pokud se tato rovnováha posune ve prospěch přílišné konzumace olejů omega-6, produkují buněčné membrány blokovací chemikálie. Dnešní strava obsahuje extrémní nepoměr těchto olejů. Tato nerovnováha se pohybuje mezi 15:1 až do 30:1 ve prospěch omega-6. To znamená obrovské množství cytokinů vyvolávajících záněty. Optimální zdravý poměr by měl být 3:1.

Aby to bylo ještě horší, nadbytečná váha, kterou sebou díky těmto potravinám nosíte, vede k tvorbě přeplněných tukových buněk produkujících velké množství pro-zánětlivých chemikálií, které poškození způsobená vysokou hladinou cukru v krvi dále zhoršují. Proces, který začal koblihou, se promění v začarovaný kruh, který vede k onemocnění srdce, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce a nakonec Alzheimerově nemoci.

 

Nelze utéct před skutečností, že čím více konzumujeme připravených a zpracovaných potravin, tím více si každodenně přidáváme k zánětům. Metabolizmus lidského těla není navržen k zpracování potravin plných cukrů a olejů omega-6.

Existuje pouze jediný způsob, jakým záněty odstranit, a tím je návrat k potravinám bližším přírodnímu stavu. K budování svaloviny potřebujete více bílkovin. Vybírejte velmi komplexní sacharidy, jako například ovoce a zeleninu. Omezte nebo eliminujte zánětlivé oleje omega-6 jako kukuřičný a sójový a zpracované potraviny, které je obsahují. Jedna lžíce kukuřičného oleje obsahuje 7,280 miligramu omega-6. Sójový ho obsahuje 6,940 mg. Používejte místo nich olivový olej nebo máslo z mléka krav živených trávou.

Živočišné tuky obsahují méně než 20% omega-6 a jsou mnohem méně zánětotvorné, než údajně zdravé rostlinné oleje. Zapomeňte na „vědecká fakta“, která vám tak dlouho vtloukali do hlavy. Ve skutečnosti neexistují vůbec žádná vědecká fakta, podle nichž nasycené rostlinné tuky způsobují onemocnění srdce. Vědecká fakta, podle nichž nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, jsou také velmi slabá. A protože dnes už víme, že cholesterol není příčinou onemocnění srdce, jsou obavy ze saturovaných tuků ještě absurdnější.

„Cholesterolová teorie“ přišla s doporučením jíst potraviny bez tuků nebo nízkotučné, a to pak vedlo k vzniku „potravin“, které nyní způsobují epidemii zánětů. Doporučením, aby se lidé vyhýbali saturovaných tukům a upřednostňovali potraviny s vysokým obsahem olejů omega-6, udělala medicína obrovskou chybu. Dnes tu máme epidemii zánětů tepen, vedoucí k onemocněním srdce a napomáhající dalším tichým zabijákům.

Co můžete udělat? Dejte přednost skutečným potravinám, které ještě jedla vaše babička a vyhněte se těm, které vaše matka nosila či nosí z regálů supermarketu plných polotovarů. Eliminací zánětlivých potravin a přidáním esenciálních živin z nezpracovaných potravin můžete napravit poškození tepen způsobené dnešní typickou stravou.

Zdroj: http://www.totalhealthbreakthroughs.com/2009/02/heart-surgeon-admits-huge-mistake/

 Nahoru

 

Nenasycené rostlinné oleje: toxické

Vic na strankach http://pravekadieta.cz

 

15. 6. 2010 | Nemoci a strava | žádný komentář

Ray Peat (převzato ze stránek autora s jeho svolením)

Vysvětlivky

Imunodeficit (oslabení imunitního systému) může mít mnoho forem. Například AIDS je označení pro imunodeficit, který je “získaný”, nikoliv “vrozený”. Radiace a rostlinné oleje mohou způsobit “získaný imunodeficit”. Nenasycené oleje, obzvláště polynenasycené, oslabují funkce imunitního systému způsoby, které jsou podobné škodám způsobeným zářením, hormonální nerovnováhou, rakovinou, stárnutím nebo virovými infekcemi. Média hovoří o sexuálně přenosném, nebo drogami způsobeném imunodeficitu, ale stále ještě není zdvořilé hovořit o imunodeficitu způsobeném rostlinnými oleji.

Nenasycené oleje: když je olej nasycený, znamená to, že molekula má všechny atomy vodíku, které může udržet. Nenasycenost znamená, že některé atomy vodíku byly odstraněny, což otevírá strukturu molekuly útokům volných radikálů.

Volné radikály jsou reaktivní fragmenty molekul, které se vyskytují i ve zdravých buňkách, a které je mohou poškodit. Když je nenasycený olej vystaven volným radikálům, ty vyvolávají řetězové reakce, které šíří v buňce škody, a přispívají k jejímu stárnutí.

Žluklost (oxidace) oleje se objevuje, když je vystaven kyslíku, v těle stejně jako v lahvi. Dochází k tvorbě škodlivých volných radikálů a kyslík je spotřebováván.

Esenciální mastné kyseliny (EFA) jsou podle učebnic kyselina linoleová a linolenová, a údajně mají status “vitamínů”, které musí být konzumovány s potravou, aby mohl existovat život. Ve skutečnosti když žádné “EFA” nejíme, jsme schopni syntetizovat vlastní nenasycené tuky, takže nejsou “esenciální”. Tento termín je proto chybný. [M. E. Hanke, "Biochemistry," Encycl. Brit. Book of the Year, 1948.]


Otázka: Říkáte, že rostlinné oleje jsou škodlivé pro zdraví. O jakých rostlinných olejích mluvíte?

Mluvím převážně o sójovém, kukuřičném, řepkovém, sezamovém, slunečnicovém a palmovém oleji, a každém oleji, který je označován jako “nenasycený” nebo “polynenasycený”. Mandlový olej, který se používá v kosmetice, je silně nenasycený.

Chemicky je látka, která činí tyto oleje silně toxickými, samotný polynenasycený tuk. Tyto nenasycené oleje se nachází ve velmi vysokých koncentracích v mnoha semenech, a v tuku zvířat, které jí dietu z nich složenou. Čerstvé oleje, ať už lisované za studena nebo konzumované jako součást rostlinné potravy, jsou ze své vlastní podstaty toxické, a není to žádné průmyslové zpracování, které je činí toxickými. Protože se vyskytují v nižších koncentracích i v jiných částech rostlin, a ve zvířatech, která se jimi živí, je nemožné jíst dietu, která je neobsahuje, přinejmenším pokud nejde o speciální potraviny připravené v laboratoři.

Těmto toxickým olejům se někdy říká “esenciální mastné kyseliny”, nebo “vitamín F”, ale koncept olejů jako esenciálních živin byl vyvrácen již před více než padesáti lety.

Kyselina linoleová a linolenová, “esenciální mastné kyseliny”, a další polynenasycené mastné kyseliny, kterými jsou krmena prasata ve formě kukuřice a sóji, aby ztloustla, způsobují, že tuky těchto zvířat jsou chemicky ekvivalentní rostlinný olejům. Koncem čtyřicátých let byly k potlačování funkce štítné žlázy prasat používány chemické toxiny, aby tloustla rychleji a zároveň jedla méně. Když se zjistilo, že jsou karcinogenní, bylo poté objeveno, že kukuřice a sójové boby mají na štítnou žlázu stejný efekt, a zvířata tloustnou levněji. Tuk zvířat se stává chemicky podobný tuku v jejich potravě, díky čemuž je stejně toxický a stejně se po něm přibírá váha.

Tyto oleje jsou vyráběné ze semen, ale jejich množství v některých druzích masa vedla ke zmatku v “živočišných tucích”. Mnoho výzkumníků stále ještě hovoří o sádle jako o “nasyceném tuku”, ale v případě, kdy jsou prasata krmena sójou a kukuřicí, jde jednoduše o chybu.

Otázka: Jak tyto oleje škodí zdraví?

Nadbytek těchto olejů poškozuje všechny tělesné systémy, a to ze dvou důvodů. Za prvé, rostliny vyrábí oleje i na ochranu, nejen jako zásobu energie pro vyklíčení. Aby bránily semena před zvířaty, která by je mohla sníst, oleje blokují trávicí enzymy v žaludku zvířat. Trávení je jednou z nejzákladnějších funkcí, a evoluce vytvořila mnoho dalších systémů jako varianty trávení. V důsledku toho jsou všechny tyto systémy poškozovány látkami, které poškozují trávicí systém.

Za druhé, semena klíčí brzy z jara, takže jejich energetické zásoby musí být dostupné i při nízkých teplotách, a nemusí vydržet do teplých letních měsíců. Nenasycené oleje jsou při nízkých teplotách kapalné, což je nutné pro každý organismus, který žije při nízkých teplotách. Například ryba v chladné vodě by byla tuhá, kdyby obsahovala nasycené tuky. Když jsou tyto oleje teplé a vystavené kyslíku, tak žluknou (spontánně oxidují). Semena obsahují malé množství vitamínu E, který žluknutí oddálí. Když jsou oleje zabudovány do našich tkání, jsou mnohem teplejší a více vystavené kyslíku, než je tomu v semeni, takže jejich tendence k oxidaci je vysoká. Tyto oxidativní procesy mohou poškozovat enzymy a další části buněk, a obzvláště jejich schopnost produkovat energii.

Polynenasycené tuky potlačují funkci enzymů, které štěpí bílkoviny, a tyto enzymy jsou potřebné nejen pro trávení, ale také pro produkci hormonu štítné žlázy, odstraňování krevních sraženin, imunitu a celkovou přizpůsobivost buněk. Zvyšuje se riziko abnormálního srážení krve, zánětů, imunodeficitu, šoku, stárnutí, obezity a rakoviny. Klesá hladina hormonu štítné žlázy a progesteronu. Protože nenasycené oleje blokují trávení bílkovin v žaludku, jsme podvyživení, i když “jíme dobře”.

Rostliny produkují mnoho ochranných látek, které odpuzují hmyz a další zvířata, která je konzumují. Produkují své vlastní pesticidy. Oleje v semenech mají stejnou funkci. Kromě své přirozené toxicity jsou rostliny stříkány průmyslovými pesticidy, které se mohou koncentrovat v semenných olejích.

Není to množství těchto polynenasycených olejů, které řídí množství škod, které páchají, ale vztah mezi nimi a nasycenými tuky. Obezita, produkce volných radikálů, tvorba stařeckého pigmentu, srážení krve, záněty, imunita a produkce energie, to vše reaguje na poměr mezi nenasycenými oleji k nasyceným tukům, a čím vyšší tento poměr je, tím více se zvětšuje pravděpodobnost škod.

Zajímavé jsou také interakce mezi těmito oleji a estrogenem. Například při vysoké hladině estrogenu dojde k dřívějšímu nástupu puberty, a totéž se stane při vyšší hladině olejů ve stravě. Jde pravděpodobně o faktor při vzniku rakoviny.

Nadbytek těchto olejů poškozuje všechny tělesné systémy. Existují tři hlavní druhy škod: první, hormonální nerovnováha, druhá, škody na imunitním systému, a třetí, oxidativní škody.

Otázka: Jak vyvolávají hormonální nerovnováhu?

Nenasycené tuky způsobují mnoho změn v hormonech. Jejich nejlépe prozkoumaným efektem je zasahování do funkce štítné žlázy. Nenasycené oleje blokují vylučování hormonu štítné žlázy, jeho pohyb v oběhovém systému, a reakci tkání na hormon. Když se hormonu štítné žlázy nedostává, tělo je obecně vystaveno zvýšené hladině estrogenu. Hormon štítné žlázy je zásadní pro produkci “ochranných hormonů” progesteronu a pegnenolonu, takže pokud cokoliv zasáhne do funkce štítné žlázy,  hladina těchto hormonů se snižuje. Hormon štítné žlázy je nutný k eliminaci cholesterolu, takže pokud je funkce štítné žlázy blokována, cholesterol bude pravděpodobně zvýšený. [B. Barnes a L. Galton, Hypothyroidism, viz. reference 1976 a 1994.]

Otázka: Jak poškozují imunitní systém?

Rostlinný olej je považován za farmaceutickou látku použitelnou k vyřazení funkce imunitního systému. Emulze rostlinných olejů byly dříve používány k výživě pacientů s rakovinou, ale zjistilo se, že potlačují jejich imunitní systém. Stejné produkty, ve kterých je rostlinný olej emulzifikován s vodou pro nitrožilní výživu, jsou nyní prodávány konkrétně za účelem potlačení imunitního systému pacientů, kteří dostali nový orgán. Používání olejů v potravě má na imunitní systém stejný škodlivý efekt. [E. A. Mascioli, et al.,Lipids 22(6) 421, 1987.] Nenasycené tuky přímo zabíjí bílé krevní buňky. [C. J. Meade and J. Martin, Adv. Lipid Res., 127, 1978.]

Otázka: Jak způsobují oxidativní škody?

Nenasycené oleje na vzduchu žluknou. Tomu se říká oxidace a jde o stejný proces, jako když olejová barva “vyschne”. Během tohoto procesu dochází k produkci volných radikálů.

Vyšší teploty tento proces urychlují. Produkované volné radikály reagují s částmi buněk, jako například s molekulou DNA a bílkovinami, váží se na ně, a způsobují tak abnormality v jejich struktuře a funkci.

Otázka: Co když jím pouze organicky pěstované rostlinné oleje?

Nadbytek nenasycených rostlinných olejů je pro lidské tělo škodlivý i bez přidání zemědělských chemikálií. Rakovina se nemůže objevit, pokud dieta neobsahuje nenasycené oleje. [C. Ip, et al., Cancer Res. 45, 1985.] Alkoholická cirhóza jater se nemůže objevit, pokud dieta neobsahuje nenasycené oleje. [Nanji and French, Life Sciences. 44, 1989.] Onemocnění srdce lze vyvolat nenasycenými oleji a zabránit mu přidáním nasycených olejů ke stravě. [J. K. G. Kramer, et al., Lipids 17, 372, 1983.]

Otázka: Které oleje jsou bezpečné?

Kokosový a olivový olej jsou jediné rostlinné oleje, které jsou skutečně bezpečné, ale máslo a ovčí tuk, které jsou vysoce saturované, jsou obecně velmi bezpečné (kromě zvířat, která byla otrávena). Kokosový olej je unikátní ve své schopnosti bránit přibírání váhy nebo léčit obezitu tím, že stimuluje metabolismus. Je rychle metabolizován a funguje v některých ohledech jako antioxidant. Olivový olej, i když se po něm přibírá, způsobuje menší přírůstek váhy než kukuřičný nebo sójový olej, a obsahuje některé antioxidanty, díky kterým chrání před onemocněním srdce a rakovinou.

Izrael měl nejvyšší výskyt rakoviny prsu na světě, když povolili používání insekticidu lindanu v mlékárnách, a výskyt rakoviny se snížil bezprostředně po jeho zákazu. Spojené státy mají celkem dobré zákony na kontrolu používání rakovinotvorných látek v potravním řetězci, ale tyto zákony nejsou vždy vynucovány. Některé druhy rakoviny jsou několikanásobně běžnější mezi pěstiteli kukuřice, než mezi jinými zemědělci, údajně proto, že kukuřice “vyžaduje” používání většího množství pesticidů. To pravděpodobně zvyšuje toxicitu kukuřičného oleje, než kdyby tomu tak nebylo, ale i čistý, organicky pěstovaný materiál je toxický kvůli své nenasycenosti.

Sádlo je ve Spojených státech toxické, protože prasata jsou živena velkým množstvím kukuřice a sóji. Kromě vlastní toxicity semenných olejů jsou kontaminována zemědělskými chemikáliemi. Pěstitelé kukuřice trpí velmi vysokým výskytem rakoviny, pravděpodobně díky pesticidům, které používají na své plodiny.

Otázka: Nejsou pro nás ale “tropické oleje” špatné?

Tropické oleje jsou obecně mnohem zdravější než oleje vyráběné v chladném klimatu. Je tomu tak proto, že tropické rostliny rostou při teplotách, které mají blízko naší tělesné teplotě. Tropické oleje jsou stabilnější při vyšších teplotách. Když jíme tropické oleje, tak v našich tkáních neoxidují, jako to dělají semenné oleje z chladného klimatu, jako kukuřičný, světlicový a sójový olej. [R.B. Wolf, J. Am. Oil Chem. Soc. 59, 230, 1982; R. Wolfe, Chem 121, Univ. of Oregon, 1986.]

Když je kokosový olej přidán k vyvážené dietě, mírně snižuje hladinu cholesterolu, což je přesně co byste očekávali, když změna v dietě podpoří funkci štítné žlázy. Stejný nárůst funkce štítné žlázy a rychlosti metabolismu vysvětluje, proč jsou lidé a zvířata pravidelně konzumující kokosový olej štíhlí, a pozoruhodně oproštěni od onemocnění srdce a rakoviny.

Ačkoliv nedoporučuji “palmový olej” jako potravinu, protože mám za to, že je méně stabilní než kokosový, některé studie ukazují, že obsahuje hodnotné živiny. Obsahuje například antioxidant podobný vitamínu E, který snižuje jak LDL cholesterol, tak tvorbu krevních sraženin. [B. A. Bradlow, University of Illinois, Chicago; Science News 139, 268, 1991.] Kokosový ojel a další tropické oleje také obsahují některé hormony, které jsou příbuzné pregnenolonu a progesteronu.

Otázka: Nepřibírá se po kokosovém oleji?

Po kokosovém oleji se přibírá nejméně ze všech olejů. Chovatelé prasat se ho pokoušeli používat k výkrmu prasat, ale když byl přidán do jejich stravy, prasata po něm byla štíhlá. [Viz. Encycl. Brit. Book of the Year, 1946].

Otázka: A co olivový ojel? Netloustne se po něm více než po jiných rostlinných olejích?

Stejně jako u kokosového oleje toho má “přibírání váhy” více společného s naší schopností spalovat kalorie, než s kalorickou hodnotou oleje. Olivový olej má o něco více kalorií na litr než kukuřičný nebo sójový olej, ale protože nepoškozuje naši schopnost spalovat kalorie tak jako polynenasycené oleje, přibírá se po něm méně. Extra panenský olivový olej je nejlepší, a obsahuje antioxidanty, které chrání před rakovinou a onemocněním srdce. [1994, Curr. Conts.]

Otázka: Je “lehký” olivový olej v pořádku?

Ne. Každou chvíli někdo přijde na to, jak vydělávat peníze na odpadu. “Sukovité borovicové dřevo” bylo za pomoci trochy marketingových schopností proměněno z odpadního materiálu na ceněný dekorativní materiál. Lehký olivový olej je málo kvalitní materiál, který má někdy zatuchlý zápach a pravděpodobně by neměl být používán jako potravina.

Otázka: Je margarín v pořádku?

Margarín má několik problémů. Výrobní proces do něj zavádí několik toxinů, včetně unikátního druhu tuku, který je spojován s onemocněním srdce. [Sci. News, 1974; 1991.] Pravděpodobně bude obsahovat barviva a konzervanty. A novější produkty obsahují nové chemikálie, které nebyly používány dost dlouho na to, abychom věděli, jestli jsou bezpečné.

O základním ztužovacím procesu, hydrogenaci, ale bylo zjištěno, že činí oleje méně rakovinotvornými. Pokud bych si měl vybrat mezi konzumací běžného kukuřičného oleje nebo kukuřičným olejem, který byl při výrobě margarínu stoprocentně saturován, zvolil bych si tvrdý margarín, protože je odolný vůči oxidaci, nepotlačuje funkci štítné žlázy a nezpůsobuje rakovinu.

Otázka: A co máslo?

Máslo obsahuje přírodní vitamín A a D, a některé prospěšné hormony. Přibírá se po něm méně než po nenasycených olejích. Třicet gramů másla obsahuje mnohem méně cholesterolu než kuřecí prs [asi pětinu cholesterolu v tuku oproti libovému masu v přepočtu na kalorie, podle R. Reisera z texaské A & M Univerzity, 1979].

Otázka: Je pro nás dobrý rybí olej?

Některé nenasycené oleje z ryb jsou určitě méně toxické než ty v sójovém nebo kukuřičném oleji, ale to neznamená, že jsou bezpečné. Před padesáti lety se zjistilo, že velké množství rybího oleje v psí dietě zvýšilo jejich úmrtnost na rakovinu dvacetkrát, z obvyklých pěti procent na sto procent zvířat. Dieta bohatá na rybí olej vede k intenzivní produkci toxických peroxidů tuků, a bylo zjištěno, že může snížit počet spermií u mužů na nulu. [H. Sinclair, Prog. Lipid Res. 25, 667, 1989.]

Otázka: A co sádlo?

V této zemi [USA] je sádlo toxické, protože prasata jsou živena velkým množstvím kukuřice a sóji. Kromě přirozené toxicity semenných olejů jsou kontaminována zemědělskými chemikáliemi. Pěstitelé kukuřice mají velmi vysoký výskyt rakoviny, pravděpodobně proto, že kukuřice “vyžaduje” používání většího množství pesticidů. To pravděpodobně zvyšuje toxicitu kukuřičného oleje než by tomu bylo jinak. Ale i čistý, organicky pěstovaný materiál je toxický díky své nenasycenosti.

Ženy s rakovinou prsu mají ve svých prsou velmi vysokou koncentraci zemědělských pesticidů. [Viz. Science News, 1992, 1994].

Izrael měl nejvyšší výskyt rakoviny prsu na světě, když povolili používání insekticidu lindanu v mlékárnách, a výskyt rakoviny se snížil bezprostředně po jeho zákazu. Spojené státy mají celkem dobré zákony na kontrolu používání rakovinotvorných látek v potravním řetězci, tyto zákony ale nejsou vždy vynucovány. [World Incid. of Cancer, 1992]

Otázka: Když jím v restauracích, nemám nad oleji žádnou kontrolu. Co mohu udělat, abych potlačil škodlivé efekty polynenasycených olejů?

Malé množství těchto olejů vás nezabije. Je to jejich celkový poměr ve vaší stravě, na kterém záleží. Trocha vitamínu E (jako 100 jednotek denně) se o příležitostné jídlo v restauraci postará. Podle studií provedených na zvířatech je třeba lžíce kukuřičného nebo sójového oleje denně přidaného k beztučné dietě, aby došlo k výraznému zvýšení rizika rakoviny. Bohužel mimo laboratoř se není možné živit beztučnou stravou. Zelenina, obilniny, ořechy, ryby a maso všechny přirozeně obsahují velké množství těchto olejů, a extra olej používaný při vaření se stává velkým problémem.

Otázka: Proč jsou nenasycené oleje tak populární, když jsou nebezpečné?

Je to celý systém propagace, reklamy a jejich ziskovosti.

Před padesáti lety se ze sójového, světlicového a lněného oleje vyráběly barvy a laky. Chemikové poté zjistili, že je mohou vyrábět z ropy, což bylo mnohem levnější. V důsledku toho bylo pro průmysl semenných olejů stále těžší hledat odbyt. Zemědělci ve stejné době experimentovali s jedy, po kterých by jejich prasata tloustla rychleji a jedla méně, a zjistili, že kukuřičný a sójový olej fungují tímto způsobem, a jsou legální. Plodiny, které byly dříve pěstovány pro barvířský průmysl, začaly být používány jako krmivo pro zvířata. Poté začaly být propagovány jako potravina pro lidi, ačkoliv bylo třeba odvést pozornost od skutečnosti, že se po nich tloustne. Otázka cholesterolu byla jen jedním z marketingových nástrojů používaných olejovým průmyslem. Bohužel je to právě tato otázka, která přežila nejdéle, i poté, co bylo prokázáno, že nenasycené oleje způsobují onemocnění srdce a rakovinu.[Studie v L.A. Veterans Hospital, 1971.]

Používám některé z těchto olejů (olej z vlašských ořechů je velmi dobrý, ale světlicový je levnější) pro olejomalbu, ale dávám si pozor, abych si důkladně omyl ruce, když se jich dotknu, protože mohou být vstřebány přes kůži.

Shrnutí

Nenasycené tuky způsobují stárnutí, srážení krve, záněty, rakovinu a tloustnutí.

Vyhýbejte se potravinám, které obsahují polynenasycené oleje, jako kukuřičný, sójový, světlicový, lněný, bavlněný, řepkový, arašídový a sezamový.

Majonézy, moučníky a dokonce i cukroví mohou obsahovat tyto oleje. Zkontrolujte si seznam ingrediencí.

Prasata jsou dnes krmena kukuřicí a sójou, takže sádlo je obyčejně stejně toxické jako tyto oleje. Používejte pouze libové vepřové.

Rybí oleje jsou obyčejně vysoce nenasycené. “Suché” druhy ryb, a měkkýši a korýši, konzumovaní jednou nebo dvakrát týdně jsou v pořádku. Vyhýbejte se oleji z tresčích jater.

Užívejte vitamín E.

Užívejte kokosový olej, máslo a olivový olej.

Nenasycené oleje posilují škodlivé efekty estrogenu.

Odkazy

1. C. F. Aylsworth, C. W. Welsch, J. J. Kabora, J. E. Trosko, “Effect of fatty acids on junctional communication: Possible role in tumor promotion by dietary fat,” Lipids 22(6), 445-54, 1987.

2. J. M. Bell and P. K. Lundberg, “Effects of a commercial soy lecithin preparation on development of sensorimotor behavior & brain biochemicals in the rat,” Dev. Psychobiol. 8(1), 59-66, 1985.

3. R. S. Britton and B. R. Bacon, “Role of free radicals in liver diseases and hepatic fibrosis,” Hepatogastroenterology 41(4), 343-348, 1994.

4. M. S. Brown, et al., “Receptor mediated uptake of lipoprotein-cholesterol and its utilization for steroid synthesis,” Recent Progress in Hormone Res. 35, 315-257, 1979.

5. P. A. Cerutti, “Oxy-radicals and cancer,” Lancet 455(8926), 862-863, 1994.

6. I. Davies and A. P. Fotheringham, “Lipofuscin–Does it affect cellular performance?” Exp. Gerontol. 16, 119-125, 1981.

7. K. L. Erickson, et al., “Dietary lipid modulation of immune responsiveness,” Lipids 18, 468-74, 1983.

8. V. A. Folcik and M. K. Cathcart, “Predominance of esterified hydroperoxy-linoleic acid in human monocyte-oxidized LDL,” J. Lipid Res. 35(9), 1570-1582, 1994.

9. Fuller, C. J. and I. Jialal, “Effects of antioxidants and fatty acids on low-density-lipoprotein oxidation,” Am. J. Clin. Nutr. 60(6 Suppl.), S1010-S1013, 1994.

10. M. C. Galli, et al., “Peroxidation potential of rat thymus during development and involution,” Comp. Biochem. Physiol (C) 107(3), 435-440, 1994.

11. J. M. Gaziano, et al., “Supplementation with beta-carotene in vivo and in vitro does not inhibit low density lipoprotein oxidation,” Atherosclerosis 112(2), 187-195, 1995.

12. M. B. Grisham, “Oxidants and free radicals in inflammatory bowel disease,” Lancet 344(8926), 859-861, 1994.

13. J. M. C. Gutteridge, “Antioxidants, nutritional supplements and life-threaening diseases,” Brit. J. Biomed. Sci. 51(3), 288-295, 1994.

14. D. Harman, et al., “Free radical theory of aging: effect of dietary fat on central nervous system function,” J. American Geriatrics Soc. 24(1), 292-98, 1976.

15. W. S. Hartroft and E. A. Porta, “Ceroid pigments,” chapter VIII in Present Knowledge in Nutrition, 3rd Edition, Nutrition Foundation, N.Y., 1967.

16. H. J. Helbock, et al., (Univ. of Calif. Berkeley) January, 1993 Pediatrics; in Science News 143, 78, 1993. “Toxic ‘fats’ in preemie supplement.”

H. R. Hirsch, “The waste-product theory of aging: Cell division rate as a function of waste volume,” Mech. Ageing Dev. 36, 95-107, 1986.

17. S. G. Imre, et al., “Increased proportion of docosahexanoic acid and high lipid peroxidation capacity in erythrocytes of stroke patients,” Stroke 25(12), 2416-2420, 1994.

18. Clement Ip, et al., “Requirement of essential fatty acids for mammary tumorigenesis,” Cancer Res. 45(5), 1997-2001, 1985.

19. P. V. Johnston, “Dietary fat, eicosanoids, and immunity,” Adv. in Lipid Res. 21, 103-41, 1985.

20. S. Kasayna, et al., “Unsaturated fatty acids are required for continuous proliferation of transformed androgen-dependent cells by fibroblast growth factor family proteins,” Cancer Research 54(24), 6441-6445, 1994.

21. H. A. Kleinveld, et al., “Vitamin E and fatty acid intervention does not attenuate the progression of atherosclerosis in watanabe heritable hyperlipidemic rabbits,” Arterioscler. Thromb. Vasc. Biol. 15(2), 290-297, 1995.

22. J. K. G. Kramer, et al., Lipids 17, 372, 1983.

23. I. A. Kudryavtsev, et al., “Character of the modifying action of polyunsaturated fatty acids on growth of transplantable tumors of various types,” Bull. Exp. Biol & Med. 105(4), 567-70, 1986.

24. R. D. Lynch, “Utilization of polyunsaturated fatty acids by human diploid cells aging in vitro,” Lipids 15(6), 412-20, 1967.

25. M. Martinez and A. Ballabriga, “Effects of parenteral nutrition with high doses of linoleate on the developing human liver and brain,” Lipids 22(3), 133-8, 1987.

26. R. S. Mehta, et al., “High fish oil diet increases oxidative stress potential in mammary gland of spontaneously hypertensive rats,” Clin. Exp. Pharmacol. Physiol. 21(11), 881-889, 1994.

27. A. A. Nanji and S. W. French, “Dietary linoleic acid is required for development of experimentally induced alcoholic liver-injury,” Life Sciences 44, 223-7, 1989.

28. J. A. Lindsay, et al., “Fatty acid metabolism and cell proliferation,” Lipids 18, 566-9, 1983.

29. M. L. Pearce and S. Dayton, “Incidence of cancer in men on a diet high in polyunsaturated fat,” Lancet 1, 464-467, 1971.

30. Pryor, W. A., “Free radicals and lipid proxidation–what they are and how they got that way,” Natural Antioxidants in Human, pp. 1-24, 1994.

31. P. Purasiri, et al., “Modulation of cytokine production in vivo by dietary essential fatty acids in patients with colorectal cancer,” Clin. Sci. 87(6), 711-717, 1994.

32. S. Rapoport and T. Schewe, “Endogenous inhibitors of the respiratory chain,” Trends in Biochemical Sci., Aug., 1977, 186-189.

33. H. Selye, “Sensitization by corn oil for the production of cardiac necrosis…,” Amer. J. of Cardiology 23, 719-22, 1969.

34. D. A. Street, et al., “Serum antioxidants and myocardial infarction–Are low levels of carotenoids and alpha-tocopherol risk factors for myocardial infarction?” Circulation 90(3), 1154-1161, 1994.

35. M. Takei, et al., “Inhibitory effects of calcium antagonists on mitochondrial swelling induced by lipid peroxidation or arachidonic acid in the rat brain in vitro,” Neurochem. Res. 29(9), 1199-1206, 1994.

36. J. P. Thomas, et al., “Involvement of preexisting lipid hydroperoxides in Cu2+-stimulated oxidation of low-density lipoprotein,” Arch. Biochem. Biophys. 315(2), 244-254, 1994.

37. C. W. Welsch, “Review of the effects of dietary fat on experimental mammary gland tumorigenesis: Role of lipid peroxidation,” Free Radical Biol. Med. 18(4), 757-773, 1995.

 

Nahoru